|
stručná anotace
|
|
Předmět Design prostoru / interiéru se etabluje na rozhraní mezi subjektivním chápáním uměleckého projevu a sociálním prostorem, vytvářeným neustálým dialogem mezi umělcem a společností. Obsahem studia je řada zadání, umožňující poznat základy architektury, interiérového designu, site–specific instalací, performancí a technologií s tím souvisejících.
Předmět studia rovněž reaguje na současné stírání hranic mezi mnoha uměleckými obory, dříve chápaných jako specializace. Mezioborovosti je zde věnován zvláštní význam. Praktické i teoretické zvládnutí takto široce chápaných postupů tvůrčích strategií předpokládá komplexní poznání oblastí, popisovaných často velmi obecně pomocí pojmů jako „prostor“, „interiér”, „člověk”, „životní prostor”, „veřejný prostor”, „krajina”.
Výuka zpočátku v mnohém připomíná variace na skladbu jednotlivých architektonických prvků, či základy tělesných cvičení, přechází však velmi rychle přes umění instalace ve všech myslitelných prostředích a za použití všech myslitelných prostředků a psychických zabarvení k řešení velmi konkrétních úkolů, jako jsou řešení interiéru či exteriéru budov všeho druhu, včetně té „budovy” lidské, jíž může být i žité tělo umělce v současné společnosti. Utváření hranic tohoto procesu je neomezené a studium tak může pracovat s drobnými architektonickými prvky, městem, krajinou, veřejným prostorem i prostorem intimním, jako jsou především soukromé domy, jejich interiéry a sociální vztahy uvnitř nich. Některá zadání napomohou též zrealizovat vize nových podob instalací v oblastech muzejnictví, galerií i mimo ně.
Zvláštní důraz je kladen na rozvoj kreativity studentů, prostorové představivosti, smyslu pro vnímání barevných souvislostí společně s pojmy jako jsou například „harmonie“, „kompozice“. Vše toto společně s velmi ostrým vědomím, jakých klišé jsou dnes tyto kategorie schopny dojít. Student je tedy uceleně vzdělán a schopen kvalitní orientace a práce s typy a funkcemi uměleckých projevů, které nalézají svá společenská uplatnění – od historie po budoucnost. Výsledkem je syntéza získaných poznatků při řešení zcela konkrétních situací v praxi – na ně je kladen zvláštní důraz. Jako ve všech kreativních předmětech na ADI i zde je požadována schopnost prezentovat svůj umělecký projekt na veřejnosti, oslovit cílovou skupinu, formulovat a obhajovat myšlenky nejen vlastní uměleckou tvorbou, ale i v komentovaném projevu.
|
